|
Hranice vzplala . . , . ,
1. Hranice vzplala tarn na bfehu R^na,
na ni umi'ra dalnd vlasti syn,
a vukol neho mnichu rola lina
rouhavym smichem velebl svdj cln.
A vy se ptate, kdo v t£ch plamenech?
Tof mistr Jan, tof nejslavnejSi Cech 1
2. Vsak jeste zije k pomste narod cesky^
ve hnevu svatihn zdviha rameno;
do te tmy bludu meta zhavS blesky,
az tfisti zpupne Rima temeno!
A v tSchto jasnych pravdy plamenech,
iije nam Hus — ku vScne slavf Cech.
3 Zlomena hruza popskg svJtovlddy,
mrakove mizi — zofe vzplanula,
na mistS hranic pnou se barikady,
tyranstva zmije couva ztrnula . . .
Hoj, ne nadarmo zhynul's v plamenech
naS Jene velky — chloubo Cechu vsech !
Karel Tuma.
|
